Smějící se bestie

I ve světě uctívají českou svatou trojici Švejk – Saturnin – Cimrman: „Švejkova absurdita je univerzální a přitom typicky česká.“ „Nadčasový příklad absurdního smyslu pro humor.“ „Jazykové a situační hrátky z Cimrmana jsou geniálně přeložitelné do francouzštiny.“ U francouzů boduje Šmírbuch jazyka českého od Patrika Ouředníka, u latinoameričanů humor v povídkách a filmových adaptacích, například v dílech Petra Zelenky. V Africe se zase baví „20 žerty, které v angličtině nefungují“.

Rakouský profesor divadelní vědy říká: „V českém humoru poznávám jistý Wiener Schmäh – nenucenou jemnost s lehce satirickým zabarvením.“ Polský humorista oceňuje náš černý humor beze všech věčných tabu. Francouzská kulturní publicistka píše, že česká satira má ten správný balanc mezi morbidním a inteligentním – něco, čemu Francouzi říkají esprit noir.

Pro amerického komika je česká sebeironie a schopnost zesměšnit prakticky cokoliv zlatý důl inspirace. Kanadská spisovatelka: „Drsný humor prokládaný nadhledem je něco, čeho si v kanadské literatuře ceníme.“ Mexický dramatik: „Český humor je bohatší než mnohé latinskoamerické absurdní tragikomedie, ukazuje temnotu s úsměvem.“ Africká komička poznamenává: „Líbí se mi, že se Češi nebojí použít humor jako obranu – podobně jako my v jihoafrických kabaretech.“ V Číně a Japonsku rezonuje to, že český humor je „tichý, ale silný.“

Zdroj here

Nejhustší knihovníci

Jedna veřejná knihovna na 1971 obyvatel – to je 4x víc než v průměrném evropském státě a 10x víc než v USA. Stejně jako za mnohá jiná prvenství, vděčíme za svou proknihovnovanost První republice.

V roce 1919 zavedlo Československo po rozpadu Rakousko-Uherska zavedlo zákon, který nařizoval každé obci zřídit knihovnu. Cílem bylo podpořit gramotnost a vzdělání obyvatel. Tato zákonná povinnost přetrvala okupaci, komunismus i rozdělení se Slovenskem. K jejímu zrušení došlo až v době internetové, v roce 2001, ze zcela prozaických důvodů: kvůli rozpočtovým škrtům. Tehdy existovalo přes 6 000 knihoven, z nichž se přibližně 11 % od té doby uzavřelo nebo sloučilo.

Knihovny se transformovaly. Dnes plní kulturní i komunitní funkce: pořádají čtenářské kluby, výstavy, kurzy digitální gramotnosti nebo slouží jako volební místnosti. Především však dělají to, co si podle průzkumů přeje 92 % Čechů – půjčují knihy. Česká láska ke čtení a vydávání knih přetrvává, a kdo navštěvuje knihovny, podle dat i více knih kupuje. Věčná instituce v srdci Evropy tak nadále spojuje minulost s budoucností.

Zdroj here a here

Honzíkova cesta vs. Trainspotting

Tak si představte, že jsme třetí nejlepší země na cestování vlakem v Evropě. Aspoň podle The Telegraph. Že ony to budou ty anglické noviny, které nás vyhlásily nejvtipnější zemí světa? Ne, to byl Daily Telegraph. O náš oceňovaný černý humor ale nebude nouze, nebojte.

Určitě si říkáte, kdo jsou ti dva smělci, kteří si dovolili nás předjet. Nebuďme slušní, řekněme jména… Rakousko a Francie. A taky si určitě říkáte, jak se takový žebříček dělá. V Telegraphu posuzovali velikost železniční sítě, dochvilnost, počet spacích vlaků, kvalitu nádraží, náklady a krásu krajiny. A Česko má nejrozsáhlejší železniční síť hned po Švýcarsku, naše vlaky jsou dochvilnější než německé, jídla a piva v jídelních vozech regionálně lahodná, pražské nádraží vypadá jako katedrála a nádraží v Brně a Plzni jsou „působivá“. Co dodat?

Holt člověk musí zažít nějakého listí na kolejích, aby získal perspektivu. Připomínejme si naše krásné třetí místo, až budeme stát u Polomi mezi poli a místo remcání se kochejme výhledy nebo menu v jídelním voze.

Zdroj here

Šťastné osmičky

V žebříčku Campus Advisor se Česká republika umístila na 8. místě mezi evropskými zeměmi nejlepšími pro studium. Ne nadarmo se osmičkám říká zuby moudrosti.

Při sestavování žebříčku byly zohledněny faktory jako kvalita vzdělávání, životní náklady studentů, kariérní vyhlídky, rozmanitost studentů, společenský život, umění a kultura. Studenti si nejvíce chválí společenské vyžití a kvalitu vzdělávání.

Jsme také premianty v kategorii „Životní náklady studentů“, kde Česká republika v roce 2024 sklidila evropské zlato!

Zdroj here

Jak nám dupe ekosystém?

Maximum je 83,1, minimum 22,7, Česko má rovných 78. Index vitality ekosystému říká, jak dobře země chrání a podporují své ekosystémy. Tento ukazatel tvoří 45% celkového indexu životního prostředí EPI a sám má těchto šest podkategorií: biodiverzita & habitat, lesy, rybolov, čistota ovzduší, zemědělství a vodní zdroje.

V oblasti biodiverzity a čistoty ovzduší je Česká republika celosvětově sedmá, v zemědělství jsme na 9. místě a v lesnictví 17. Skóre nám kazí jen kategorie rybolovu – vánoční kapr nás před ekologicky rybařící přímořské národy nejspíš nedostane.

Zdroj here

Český superlaser

Česká republika se stala světovým lídrem v oblasti laserových technologií díky dvěma výzkumným centrům – ELI Beamlines a HiLASE. Laserový systém HAPLS, vyvinutý ve spolupráci s USA, vytvořil světový rekord v pulzním výkonu. Díky vědecké svobodě může Česko rozvíjet technologie, které mění svět.

Laserová technologie přináší české ekonomice přibližně 4 miliardy korun ročně. Využívá se v oblastech jako je medicína, bezpečnost, automobilový a letecký průmysl. České know-how je uplatňováno v USA, Německu, Velké Británii, Japonsku, Číně i Jižní Koreji, kam se naše laserové systémy vyvážejí.

Kromě vývoje nových materiálů nebo léčby rakoviny je laserová technologie v Česku základem pro průlomové inovace. Česká republika postavila nejvýkonnější diodově čerpaný petawattový laser na světě – systém HAPLS.

Na laseru BIVOJ v centru HiLASE bylo stabilně dosaženo energie 145 J a v maximu 146,5 J v 10 ns trvajícím pulzu při opakovací frekvenci 10 Hz na vlnové délce 1030 nm, čímž překonal rekord v energii laserového pulsu z roku 2016.

Zdroj here. Další zdroj here.

Prusa Research – nejvíce simultánně běžících 3D tiskáren

Josef Průša je mistrem 3D tisku – tento český génius a zakladatel Prusa Research vytvořil světový rekord – během jednoho pokusu rozběhl naráz 1096 3D tiskáren! Představte si ten koncert: přes tisíc strojů tiskne současně, jen místo hudby slyšíte šustění filamentů a bzučení motorů. tento svérázný rekord padl v pražských Holešovicích..

Josef Průša začal s 3D tiskem doma v garáži, kde tiskl i pro své děti malé hračky a náhradní díly do domácnosti – tak vznikl nápad na firmu, která dnes dobývá svět. Jedna z prvních tiskáren Prusa dokázala vytisknout komponenty pro další tiskárnu. Tento koncept „self-replikace“ je základem filozofie open-source 3D tisku.

Během pandemie covid-19 tým Prusa Research rychle přeorientoval výrobu na tisk ochranných pomůcek, jako jsou štíty a ventilátory, což ukázalo flexibilitu a společenskou odpovědnost firmy. Jindy zase na konferenci selhala technika a Prusa Research rychle vytiskla náhradní díl přímo na místě, čímž zachránili prezentaci.

Tým Prusa Research často překvapuje své zaměstnance i zákazníky drobnými 3D tištěnými dárky, které jsou originální a často i vtipné – od miniatur tiskáren po tematické suvenýry. Věděli jste, že v Prusa Research mají tiskárny i v kanceláři účetních a nákupčích? Prý je to taková „tisková armáda“, která nikdy nespí.

Zdroj here

Karel Loprais – šestinásobný vítěz Rallye Paříž-Dakar

Karel Loprais – přezdívaný „Monsieur Dakar“ – je legendou Rallye Paříž-Dakar v kategorii kamionů, které se zúčastnil 19x, a hned v 11 závodech se umístil na prvních třech příčkách. Šestkrát se postavil na stupeň vítězů.

Jeho schopnost ovládat obří Tatru 815 v nehostinných podmínkách saharské pouště je legendární. Dokázal navigovat podle hvězd nebo jet stovky metrů po dvou kolech. Během jednoho z ročníků Dakaru se Lopraisův tým ocitl v situaci, kdy jim hrozilo, že zůstanou uvíznutí v písečných dunách. Naštěstí měli v kamionu zásobu piva, kterou použili nejen k povzbuzení morálky, ale údajně i k promazání některých částí stroje.

Karel Loprais ukončil závodní kariéru v 57 letech kvůli problémům se zády, na kterých se podepsaly tisíce kilometrů za volantem i nehody. Dva dny před začátkem 43. ročníku Rallye Dakar jsme o svou motoristickou legendu přišli definitivně – Loprais zemřel 30. prosince 2021 na covid. Svůj odkaz předal svému synovci a žákovi Aleši Lopraisovi, který ve šlépějích svého strýce úspěšně pokračuje dál.

Odkaz Karla Lopraise stále žije a táhne. V tomto duchu pracuje i tým Karel, aby uctil památku „toho, kdo naučil Tatru vítězit“.

Zdroj here

Češi: Mistři pivního stylu

Chodské pivo z Plzeňska a legendární Pilsner patří v žebříčcích mezi absolutní špičku – Chodské pivo se letos dostalo dokonce na čtvrté místo v Evropě, zatímco Pilsner na deváté. Tyto pivní poklady vynikají zlatou barvou, bohatou chutí a jemnou hořkostí, která je výsledkem unikátní kombinace místní vody, moravského sladu a slavného žateckého chmele.

Za úspěchem českých piv je otevřenost – klíčová hodnota, která umožňuje sdílení znalostí a inovací mezi pivovary, sládky i spotřebiteli. Plzeňský Urquell například vznikl tak, že měšťané, nespokojení s kvalitou místního piva, založili vlastní pivovar a přizvali bavorského sládka Grolla – a vzniklo tak jedno z nejmladších, a přitom nejslavnějších piv.

Otevřenost dává prostor experimentům, výměně zkušeností a neustálému zlepšování, což vede k tomu, že české pivo je unikátním exportním artiklem. Zároveň v České republice funguje přes 500 malých pivovarů a kreativita malých výrobců piva je proslulá.

Tak čím si na náš úspěch připijete?

Zdroj here

Jan Železný – nejvíce zlatých olympijských medailí za hod oštěpem

Jan „Plechovka“ Železný je dodnes považován za nejlepšího oštěpaře všech dob. Je držitelem tří zlatých a jedné stříbrné medaile z Olympijských her, jediným mužským trojnásobným mistrem světa a jeho rekord z roku 1996 – 98,48 metrů – dodnes nikdo nepokořil.

Díky Železnému se Česká republika zařadila mezi atletickou elitu – 26. listopadu 2000 získal jako jediný Čech v historii titul Atlet světa. Zařadil se tak po bok sprinterské legendy Michaela Johnsona nebo trojskokana Jonathana Edwardse.

Po ukončení kariéry ve 40 letech se okamžitě vrhl na trénování a své zkušenosti a know-how začal předávat mladší generaci. Mezi jeho svěřenkyně patřila i dvojnásobná olympijská vítězka Barbora Špotáková.