Jak se měří solidarita?

Češi jsou podle indexu World Giving Index 12. nejštědřejší dárci v EU. Ochota finančně pomáhat je silnější zejména pokud jde o někoho, ke komu máme kulturně nebo geograficky blíže. Například na sbírku SOS povodně v roce 2024 přispěly desítky tisíc dárců přes půl miliardy korun, což byl rekord v rámci pomoci na živelní katastrofu.

Dlouhodobému dobrovolnictví v nějaké podobě se věnuje 24 % Čechů – jsme 10. v EU. V ochotě pomoci neznámému – jednorázové rychlé akci na podporu člověka v tísni – jsme dokonce na 3. místě.

A když to všechno sečtete s indexem štěstí, důvěrou vládě, nezávislostí společenských institucí, svobodou médií, vnímáním korupce nebo diskriminací kvůli etnicitě, dostanete index solidarity a důvěry. Letos jsme 10. ze 27. To není špatné – co myslíte?

Zdroj here

Česká republika – světová jednička v kyberbezpečnosti

ČR je v současnosti zemí nejlépe připravenou na kybernetické hrozby – alespoň podle prestižního National Cyber Security Index. S indexem 98,33 bodů předstihla Kanadu (96,67) a Finsko (93,33), což představuje dramatický skok oproti předchozím rokům. Tento úspěch potvrzuje, že naše země není jen turistickým rájem, ale skutečnou digitální velmocí 21. století.

Díky transparentnosti,  zapojení expertů z různých sektorů a systematickým investicím do NÚKIB a Národní strategie kybernetické bezpečnosti můžeme odhalovat kybernetické útoky a garantovat ochranu osobních dat.

Demokratické principy jako transparentnost, pluralismus, odpovědnost vlády občanům a právní stát tvoří dobré podmínky pro kyberbezpečnost. Zatímco autoritářské režimy využívají kyberprostor k potlačování opozice, demokracie ho chrání. Český model ukazuje, že pouze svobodná společnost dokáže účinně bránit digitální svobodu svých občanů a zároveň odolávat kybernetickým útokům cizích mocností.

Zdroj here

73.71 and rising

V roce 2025 jsme se dostali na devátou ze 34 příček evropského žebříčku SDG – cílů trvalé udržitelnosti. Ten sleduje míru naplňování sedmnácti rámcových cílů OSN pro rok 2030. Je to globální plán zahrnující oblasti jako kvalitní vzdělávání, ekonomický růst, boj s klimatickou změnou nebo ochrana biodiverzity.

Česko patří mezi lídry střední Evropy. Na škále reálných výsledků od 81 (Finsko) do 59 (Turecko) jsme získali 73,71 bodů. Skvěle si vede v oblasti ekonomického růstu a pracovních příležitostí, čisté vody a hygieny a v snižování chudoby. Koncept „leave no one behind“ mají Češi implementován na 76 %.

Je u nás nízká chudoba a nerovnost díky efektivnímu sociálnímu systému a nízké nezaměstnanosti. Máme čistou a dostupnou vodu. Vysoké standardy v dodávce pitné vody a sanitaci výrazně přispívají k životnímu komfortu. Zažíváme ekonomickou stabilitu a růst – vyvážená ekonomika s vysokou zaměstnaností a inovativním sektorem podpořeným silnou výrobou a výzkumem.

Zdroj here

Hlavně, že je to zdravé! A kyberbezpečné

V roce 2024 se Česká republika poprvé umístila na špičce indexu zdraví a bezpečnosti. Podle Indexu prosperity a finančního zdraví je to díky vysoce kvalitní a dostupné lékařské péči a nadprůměrné úrovni bezpečnosti.

Na indexu se dále podílí výdaje na zdravotnictví, dostupnost lékařské péče, naděje na dožití ve zdraví, míra obezity, počet vážných trestných činů, výdaje na obranu a počet bankovních podvodů.

Výsledné skóre odpovídá výsledkům v několika klíčových oblastech spojených s kyberbezpečností, jako je vzdělávání, výzkum a vývoj, boj s kyberzločinem nebo způsob, jakým se k tématu staví vláda. Ze 100 možných bodů Česko získalo 98,3, čímž poprvé stanulo nejen na vrcholu unijního srovnání, ale zároveň i celosvětového. Pro srovnání Slovensko získalo v tomto ohledu 80,8 bodů.

Zdroj here

Zrození paní Humlové

Jak by vám potvrdila Guinessova kniha rekordů i pan Huml, osídlení Dolních Věstonic existuje od nepaměti. V době ledové před 29 tisíci lety byla lokalita domovem lovců mamutů, ve středověku sídlem Habánské kultury a v novověku zajišťuje živobytí vinařům a nesčetným archeologům.

Přesně před sto lety byl v Dolních Věstonicích učiněn rekordní archeologický objev. V roce 1925 zde Emanuel Dania z týmu Karla Absolona, průkopníka moravské speleologie a archeologie, nahmátl v popelišti fragmenty hliněné sošky zpodobňující ženu kyprých tvarů. „Věstonická venuše“ byla datována do doby před 29–27 tisíci lety, a je tak nejstarší venuší z pálené hlíny na světě. Ostatní sošky ze stejné doby byly zhotoveny z mamutoviny nebo z vápence. Soška je uložena v Moravském zemském muzeu v Brně a do 28. 9. 2025 je možné ji vidět osobně, nikoli jako kopii.

Návštěvníci mohou prozkoumat staroslavnou půdu Dolních Věstonic díky archeologické stezce Dolní Věstonice – Pavlov, která přibližuje život pravěkých lidí přímo v krajině. Vrcholem návštěvy je Archeopark Pavlov, moderní muzeum zasazené do skály, kde jsou vystaveny nálezy z vykopávek a interaktivní expozice.

Doba ledová je doba ledová, ale i doba změny klimatu má svá pozitiva. Dnešní Dolní Věstonice jsou vinařskou oblastí, přes kterou vede Mikulovská vinařská stezka, díky které můžete poznat živou kulturu Věstonicka z jiné stránky.

Zdroj here, here a here

Vinyl record!
GZ Media: Mistři oldschoolového uchování emocí

Málokdo ví, že největší mistři vinylové výroby nesedí někde v New Yorku nebo Londýně, ale v malé české obci Loděnice, kousek od Prahy. Firma GZ Media, je světovým lídrem ve výrobě vinylových desek a držitelem několika rekordů.

V roce 1951 se Gramofonové Závody staly hlavním výrobcem gramofonových desek ve východní Evropě. V době, kdy ostatní země stále bojovaly s převraty a politickými změnami, se v Loděnici rodil fenomén, který je dodnes na vzestupu. GZ Media vyrobila nejen obrovské množství desek, ale postupně si vydobyla místo na trhu, který je dnes v éře digitálního hudebního provozu překvapivě živý. Podle posledních dat z roku 2020 firma zaměstnávala přes tisíc lidí a stála za 60% globální výroby vinylu.

Nejen že je GZ Media největším světovým výrobcem desek, ale drží i další rekord za nejrychleji vyrobenou vinylovou desku – pro kvalifikaci bylo třeba zpracovat a připravit desku během několika minut. V období svého největšího rozmachu dokázala firma zásobovat nejen celý východní blok, ale i nejrůznější exotické destinace – vinylové desky z Loděnic putovaly do míst, kde by je málokdo čekal. Majitel a prezident Zdenek Pelc je nejdéle sloužícím CEO v historii České republiky, což samo o sobě je malým rekordem.

Kde se tenhle fenomén vzal? Možná za to můžou mistři z GZ Media, kteří si dali za cíl nejen udržet, ale i modernizovat výrobu v duchu nejvyšší kvality a preciznosti. Firma dokáže vyprodukovat přes 65 000 vinylových desek denně, což je přibližně 25 milionů ročně. O své práci říkají: Emoce se dají proměnit ve výrobky, které lidem přinesou radost, užitek i inspiraci.

Zdroj here

České Mrtvé moře

Žádné ryby, žádné řasy, žádné bolesti – to je ve zkratce české Mrtvé moře. Šestnáctihektarové Kamencové jezero u Chomutova vzniklo zatopením břidlicových dolů kolem roku 1800. Místní brzy objevili jeho příznivé účinky na klouby a hojení ran a začali je využívat jako lázně.

Jeho voda je tak hustá a slaná, že se v ní návštěvníci udrží na hladině bez námahy, podobně jako v Mrtvém moři. Má charakteristickou modrozelenou barvu a zůstává stále čisté. Celá vodní plocha má přes 16 hektarů, délku 676 metrů a hloubku do 3,5 metru, což ji řadí mezi největší jezera v Česku vzniklá zatopením dolů.

Nikdo neví, jakým způsobem se v něm doplňuje voda, ani proč nevyschlo jako stejná jezera v Kalifornii nebo Kanadě. Kamencové jezero si své kouzlo zachovává a návštěvníci odtud odcházejí s radostí a pocitem, že objevili něco mimořádného – něco jako poklad z hlubin průmyslové minulosti.

Dnes je „české Mrtvé moře“ oblíbeným přírodním koupalištěm s půjčovnou loděk, paddleboardů a nejdelším plovoucím molem s bazénky pro děti i vozíčkáře. Až budete přemýšlet o exotice, vyrazte se koupat do Mrtvého moře na severu Čech.

Zdroj here a here

To, že umíme vyrobit chytré, propracované věci, o sobě víme. Zlaté české ručičky nám zůstaly, i když už nemusíme dělat všechno na koleně. Potvrzuje to žebříček Economic Complexity Index, který řadí země podle toho, kolik technologicky komplexních a různorodých produktů vyvážejí: v roce 2023 se v něm Česko dostalo na sedmou příčku.

K našim nejdůležitějším exportům patří auta a autodíly, telekomunikační zařízení, počítače, optická zařízení a léčiva. Za naším úspěchem stojí roky podpory výzkumu, inovací a kvalitního vzdělávání. Jsme atraktivním místem pro firmy, které chtějí podnikat v prostředí, kde to technologicky žije. Jednoduše řečeno: nejsme jen montovna – jsme místo, kde vznikají chytrá řešení a kde se tvoří budoucnost.

Důkazem této transformace je i rostoucí podíl vysokotechnologických služeb v našem exportu. Čeští inženýři, programátoři a designéři dnes dodávají software a technická řešení do celého světa. A nejde jen o velké korporace: mnoho menších firem si buduje pozici v úzce specializovaných oblastech, kde jejich know-how dokáže konkurovat těm nejlepším na světě.

Zdroj here

Nano – nová česká identita?

„Představte si, kdyby někdo do doby kamenné přinesl železo. V dnešní době jsou paralelou železa nanovlákna – proniknou do každého oboru lidské činnosti,“ říká profesor Oldřich Jirsák z Technické univerzity Liberec. 

Jirsákův tým vynalezl v roce 2003 technologii Nanospider, která je schopna vyrábět mikroskopická vlákna ve velkém. Právě masová výroba je podle Jiřího Kůse přelomovým faktorem. Vynález nanovláken je považován za třetí technologickou revoluci.

V České republice máme silné zastoupení v oblasti organických a anorganických nanovláken. Umíme pomocí nanočástic vyčistit vzduch i vodu od nečistot a patogenů. České nanotechnologie v lůžkovinách s nanovlákennou bariérou pomáhají alergikům.

Na 3D nanotiskárně jsme schopni postavit jemný skelet pro vytváření náhradních lidských orgánů a v roce 2016 představil vědecký tým profesora Davida Lukáše cévní náhrady vyrobené z nanomateriálu. Český patent 3D nanobaterie má zase potenciál vyřešení problému uskladnění energie z obnovitelných zdrojů.

Zdroje here a here

Má máma rozhodně nemá málo máku

Emanuel, Olaf, Avatar… to jsou nejnovější přírůstky v Modrém týmu. Věděli jste, že Česká republika je svou produkcí a exportem pokrývá zhruba 60 % globálního trhu s makovými semínky?

Modrý mák se u nás tradičně pěstuje a využívá k pečení a pro výrobu olejů – kosmetický makový olej je jeden z nejvíce ceněných. Mák patří k nejvýznamnějším zemědělským komoditám českého zemědělství. S více než 40 tisíci hektary osázené plochy a produkcí v řádu desetitisíců tun chrlí každý rok Česká republika do světa modrá semínka. Průměrná spotřeba máku v Česku je zřejmě také nejvyšší na světě – kolem 430 gramů na obyvatele ročně.

Stovky pěstitelů máku se sdružují ve spolku Český modrý mák, který bojuje za zachování této tradiční české komodity, dbá o její dobrou pověst doma i ve světě a spolupracuje s univerzitami, šlechtiteli, výrobci a dodavateli agrochemikálií.

Jak určitě víte, mák má i svou stinnou stránku. Ačkoliv se pěstuje především za účelem konzumace, v jeho plodech jsou alkaloidy, z nichž lze vyrábět i nedovolené látky. V Česku se každé léto objevují táborníci, kteří z polí s mákem sklízí surovinu pro výrobu tzv. „óčka“ — levné, domácí drogy s účinky podobnými heroinu, jen slabšími.

Mák pěstovaný v Česku obsahuje velmi nízké množství alkaloidů, díky čemuž je využitelný hlavně v gastronomii – chuť českých makových koláčů je výjimečná. Výzkumy potvrzují, že český modrý mák obsahuje příznivý poměr omega-6 nenasycených mastných kyselin, které dělají dobře srdci a cévám. Až budete jíst makový štrůdl, vzpomeňte si, že držíte v ruce kus světového rekordu.

Zdroj here